Milí bezlepkáři,
jmenuji se Veronika Petrů a jsem iniciátorkou vzniku webu pro celiaky Mňambezlepku.cz. Na tomto webu, přes sociální sítě a prostřednictvím e-mailů, které byly odeslány do vybraných základních a středních škol, jsem poprosila lidi o vyplnění krátkého anonymního dotazníku. Cílem tohoto průzkumu bylo ověřit určité hypotézy, dále zjistit, jak lidé s celiakií vnímají svou situaci a jak ostatní lidé pohlížejí na lidi s bezlepkovou dietou, a také iniciovat společnou diskuzi k tomuto tématu. Dotazník nakonec vyplnilo celkem 1.312 respondentů, což považuji za úžasný výsledek a moc děkuji všem, kteří se do tohoto celonárodního průzkumu zapojili a přispěli svým názorem.
Slíbila jsem vám, že v polovině prosince na této stránce uveřejníme, co se nám průzkumem podařilo zjistit. A svůj slib zde plním…
Ze zjištěných dat a z analýzy slovních komentářů lidí, kteří se zapojili do průzkumu, anebo se vyjadřovali v komentářích na sociálních sítích, jsme vyvodili tyto závěry:
- 80 % lidí, kteří musí dodržovat bezlepkovou dietu (diagnostikovaní celiaci a lidé s alergií na lepek), uvádějí, že jim jejich nemoc komplikuje život, z toho téměř 35 % uvádí, že jim hodně komplikuje život.
- 91 % lidí s bezlepkovou dietou uvádí, že je pro ně složité a časově náročné najít restauraci, cukrárnu či rychlé občerstvení, když si někdy chtějí zajít na něco bezlepkového k jídlu, z toho 70 % uvádí, že je to pro ně hodně složité a časově náročné.
- Více než 90 % lidí, kterým byla diagnostikována celiakie, dodržuje přísnou bezlepkovou dietu.
- 88 % lidí, kterým byla diagnostikována celiakie, případně alergie na lepek, měli předtím nějaké příznaky/problémy. Jako nejčastější příznaky/problémy respondenti uvedli zažívací potíže (77,1 %) a bolest břicha (62,7 %). Mezi velmi časté patří také ztráta vitální energie (40,0 %), chudokrevnost (39,6 %), podvýživa (21,9 %). Výjimkou však nejsou ani deprese (18,8 %), Duhringova dermatitida (12,1 %), řídnutí kostí (5,9 %), neplodnost (4,9 %) nebo opakované potraty (2,3 %).
Pro dopřesnění situace celiaků a lidí s alergií na lepek, žijících v České republice, uvádíme navíc tyto informace:
- Nedodržování bezlepkové diety může u diagnostikovaných celiaků způsobit velmi vážné zdravotní problémy, zejména ve střednědobém či dlouhodobějším časovém horizontu. U lidí s prokázanou nesnášenlivostí lepku (alergie na lepek) se dietní chyba může projevit ihned po jídle a může způsobit vážné zdravotní komplikace (např. také anafylaktický šok).
- Pro celiaky a lidi s alergií na lepek je největší problém jídlo mimo domov. Pro děti a studenty ve škole, pro dospělé v práci či na cestách. Celou situaci navíc výrazně komplikuje skutečnost, že v mnoha restauracích a dalších gastronomických provozech nevědí přesně, co je to bezlepková dieta, neumí ji spolehlivě připravit, nemají pro to dostatečné podmínky, případně zde dochází ke kontaminaci připravovaného “bezlepkového” jídla lepkem.
- U žáků základních škol a studentů středních škol je bezlepková dieta emocionálně citlivé téma a děti zažívají různé příjemné, ale většinou nepříjemné situace. V mnoha případech nemají bohužel i v dnešní době možnost stravovat se bezlepkově ve škole, a to nejen ve smyslu, že jim školní kuchyně neuvaří bezlepkové jídlo, ale ani si nemohou přinést z domu svoje bezlepkové jídlo, které by si mohli v jídelně ohřát a sníst. Velkým strašákem jsou vícedenní školní výlety; některé děti to bohužel řeší tak, že raději na výlet se spolužáky nejedou, než aby měly strach, že nebude bezpečně zajištěno bezlepkové stravování; někteří pedagogové jim bohužel jejich situaci svým neznalým či laxním přístupem neulehčují. Někteří obětaví rodiče ve snaze nevyčleňovat své děti z kolektivu s nimi jezdí například na letní tábory proto, aby si ohlídali, že bezlepková strava bude zajištěna a jejich potomek bude mít dobré a kvalitní jídlo.
- Bezlepková dieta je finančně náročná, ale je to jediný způsob léčby celiakie, resp. prevence proti alergickým reakcím lidského organismu na lepek. Bezlepkové potraviny jsou násobně dražší, než klasické “lepkové” potraviny. Například bezlepkový rohlík stojí od 20 Kč výše, pro srovnání klasický “lepkový” tukový rohlík stojí od 2 Kč výše. Druhým příkladem je bezlepkový chléb (400 g), který stojí třeba 95 Kč, kdežto klasický “lepkový” chléb (400 g) stojí 25 Kč. Třetím příkladem je bezlepková mouka (1 kg), která stojí od 80 Kč výše, ale klasická “lepková” pšeničná mouka (1 kg) stojí od 20 Kč výše.
Kompletní zprávu z dotazníkového průzkumu a analýzy komentářů na sociálních sítích si můžete přečíst či stáhnout zde:
Ten, kdo to nezažil na vlastní kůži, těžko to dokáže pochopit. Jedno krátké video někdy vydá za tisíc slov. To jsou dva důvody, proč jsme připravili krátké video, ve které jsme shrnuli nejčastější problémy a nejsilnější pocity lidí (zejména dětí a dospívajících, případně jejich rodičů), kteří musí dodržovat bezlepkovou dietu: